Ceramics-Silikáty 26, (1) 21 - 30 (1982)

Vliv petrologie přírodních kaolínů na reologické vlastnosti je podstatný. U plaveného kaolínu Sedlec Ia zdánlivá viskozita koncentrovaných suspenzí má tendenci klesat s rostoucí šířkou rentgenové reflexe kaolinitu v úhlové oblasti 38—39 °2Θ. (CuKalfa), a tím i s poklesem průměrné velikosti krystalů. Pevnost v ohybu po vysušení roste zejména s rostoucím obsahem K₂O, který je hlavně vázán v illitu. V přírodních kaolínech na Karlovarsku více než 95 hmotnostních % jílové hmoty vzniklo hydrolýzou živců, a to kyselého plagioklasu a draselného živce. Jílové pseudomorfózy, vzniklé z jednoho druhu živce mají tím nižší objemovou hmotnost, čím byla vyšší chemická energie rozkladu. Jílové pseudomorfózy po živcích jsou rozděleny na dva typy na základě spekter EDAX. Jílové pseudomorfózy po kyselém plagioklasu a některé po draselném živci, jestliže bylo dosaženo vrcholného stadia rozkladu, mají relativně nižší objemovou hmotnost, jsou tvořeny téměř čistým kaolinitem. Lépe se rozplavují než většina jílových pseudomorfóz po draselném živci, které často obsahují různě velkou příměs illitu, projevující se na spektrech EDAX čarou draslíku. Řízení reologických vlastností v průmyslovém měřítku vyžaduje znalost těchto vztahů u těžených petrografických typů suroviny a optimální homogenizaci.